pondělí 9. prosince 2013

KULTURA A LIDÉ BHÚTÁNU

Jak již bylo zmíněno v předchozích analýzách, Bhútán byl řadu let zcela izolován od okolního světa. Mezi hlavní důvod této izolace patřila ochrana. Ochrana před vlivy vnějšího světa, které by mohly nenávratně poškodit unikátní přírodu či prastarou kulturu. O krásách bhútánské přírody již víme, ale co kultura? Co je tak zvláštního na jejich unikátní kultuře? A jací vlastně jsou sami Bhútánci?

Bhútánci jsou jedním z velmi hrdých národů. Jsou pyšní na svou přírodu, kterou vždy velmi chránili, na místní tradice a zvyky či oslavy bhútánských svátků. Jsou rádi, když mohou říci, jsem Bhútánec. Jakýmsi návodem na žití je jejich driglam namzha, tedy způsob, jak se chovat ke svému okolí. Bhútánci jsou velmi uctiví, zejména ke starším lidem, které vždy zdraví úklonem plným respektu a oddanosti. Starší mají také privilegium ve stravování, vždy si nabírají jídlo jako první.[1] Taková úcta ke starším a pečlivá výchova jsou dětem vštěpovány již od útlého věku. K tomu slouží nejrůznější originální pohádky a příběhy, které si Bhútánci již několik staletí po generacích předávají.[2]

Obyvatelé Bhútánu jsou velmi otevření lidé. Neodmítnou žádnou návštěvu, ač je třeba neohlášená. Takovouto přívětivost mohou v posledních letech pocítit například Australané, kteří se stali jedněmi z nejčastějších zahraničních turistů, kteří tuto zemi navštěvují.[3]

V kulturních záležitostech je Bhútán velmi rozmanitý. Například bhútánské svátky a festivaly. Vždy jde o oslavy, kterých se účastní většina obyvatel. Jsou to velmi barevné události, nic v Bhútánu není pouze černobílé, na každém rohu můžete vidět šťastné, usmívající se Bhútánce. Turistu, který na takové oslavy není zvyklý, to jistě překvapí. Asi nejvýznamnějším svátkem je každoroční Tshechu, což je náboženský svátek, unikátní pro každou vesnici. Vesničané se oblečou do svého nejlepšího oblečení a sejdou se v místním chrámu. Zde oslavují největší životní události druhého Buddhy, tedy Guru Rinpoche. Oslavy zpravidla trvají tři dny a zahrnují zejména tance v maskách či zpěv písní. Vždy je to pro Bhútánce zábava i možnost setkat se s rodinou a přáteli. [4]

V Bhútánu mají také specifické pojetí svatby, narození a smrti. Dříve byly na běžném pořádku předem dohodnuté svatby, stejně jako svatby mezi sestřenicí a bratrancem. Dnes tomu již zdaleka tak není, více se dbá na svobodnou vůli jedince. V západním Bhútánu bylo tradicí, že se po svatbě ženich nastěhoval do nevěstina domu. Ve východním Bhútánu to bylo přesně naopak. Dnes většinou mladé páry volí svůj vlastní, nový domov. [5] Po porodu je zvykem navštívit narozené dítě během prvních tří dnů a donést mu různé dary. Dítě nebývá pojmenováno ihned, jméno mu zvolí hlavní buddhistický kněz (lama) až v místním chrámu. [6] Pro Bhútánce, kteří věří v reinkarnaci, je po smrti jedince nejdůležitější 7., 14., 21. a 49. den, kdy dochází k nejrůznějším rituálům. [7]

Takové zvyklosti a kulturní záležitosti byly vždy součástí tohoto malého státu, který odolával po staletí vlivům vnější civilizace. Je až zarážející, jak „málo“ zde stačí lidem ke štěstí. Začínám se však pomalu obávat, jak se dále bude místní kultura vyvíjet. Přece jen stát byl po staletí izolován a příliv nových informací, trendů apod. již nelze zastavit. Jak ovlivní obyvatelé a jejich počínání nový životní styl proudící z moderního světa? To se doufám, jednou dozvíme i my.





[1] TOURIST COUNCIL OF BHUTAN.Society. [online].Tourism Council of Bhutan.Thimphu: The National Tourism Organisation of Bhutan. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: : http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/society

[2]  DORJI PENJORE .Dangphu Dingphu: TheOrigin of the Bhutanese Folktales. [online]. Journal of Bhutan Studies: Centre for Bhutan Studies and GNH Research. 15.10. 2013. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.bhutanstudies.org.bt/category/journal-of-bhutan-studies/

[3]TEOH, SIMON.The ethics platform in tourism research: A Western Australian perspective od Bhutan´s GNH Tourism Model. Journal of Bhutan Studies: vol. 27, Winter 2012, s. 34–65

[4] TOURIST COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).Festivals. [online].Thimphu,Bhutan. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: : http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/festivals 

[5] TOURIST COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).Marriage. [online].Thimphu,Bhutan. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: : http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/marriage

[6] TOURIST COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).Birth. [online].Thimphu,Bhutan. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: : http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/birth 

[7] TOURIST COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).Funeral. [online].Thimphu,Bhutan. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: : http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/funeral 

I štěstí má své problémy


Již před více než čtyřiceti roky vstoupil Bhútán pod vedením osvíceného panovníka ze staleté izolace a udělal první krůček směrem k moderní společnosti. Až donedávna země poměrně úspěšně zvládala nástrahy procesu rozvoje, dařilo se ji udržet v rovnováze působení moderních hospodářských sil a tradičních sociálních hodnot a uchovat si bohatství téměř neporušeného přírodního prostředí. Na počátku třetího tisíciletí však vstoupilo Bhútánské království do nové fáze vývoje a stojí před ním nové nelehké úkoly.
Štěstí vždy bylo v této zemi vším.  Štěstí se stalo dokonce součástí ekonomického a politického systému v Bhútánu. Růst ekonomiky v zemi měří indexem hrubého národního štěstí místo nám obvyklého Hrubého domácího produktu. Také v ústavě nalezneme určité části, ve kterých je dáno, že vše od zemědělství až po zahraniční obchod je třeba posuzovat podle štěstí a ne podle ekonomických přínosů.[1]
Zdá se však, že s nástupem globalizace Bhútán, který povolil vstup prvním turistům v roce 1974, televizi v roce 1999 a demokracii v roce 2008, ztratil určitou část své bývalé harmonie. V zemi se začínají vyskytovat moderní problémy, týkající se alkoholismu, toxikomanie či nezaměstnaností. Velkým problémem se stává také nárůst kriminality. Problémy se týkají zejména mladých obyvatel této země, kteří nejvíce ze všech pociťují nedostatek pracovních míst pro kvalifikované pracovníky. Pokud už třeba ale místa jsou, často jsou obsazena například pracovníky z Indie.
Mnoho obyvatel prý již doslova trpí. Často podléhají drogám či alkoholismu, což také potvrzuje znepokojení bhútánské vlády v otázce rostoucí spotřebě drog, včetně těch chemických, v zemi, která byla po staletí izolovaná. [2]
Vzhledem ke zvyšujícímu se užívání alkoholu v zemi roste i počet problému s tímto spojených. Dle doktora Lhacha Wangdi z Trashigang General Hospital se v nemocnici objevuje 8-9 případů onemocnění jater každý měsíc. Také poukazuje na problém ve výchově dětí, které navštěvují místní školu. Rodiče prý děti dokonce povzbuzují, či nepřímo podporují v pití alkoholu. [3]
V Bhútánu existují 3 komerční lihovary, které lze určitým způsobem kontrolovat, lidé si ale častěji vyrábějí alkohol přímo doma. Proto spotřebu nelze přesně uvést. Avšak pokud poukážeme na závislost, která se projevuje u celé třetiny obyvatelstva, bude spotřeba poměrně vysoká. (Mental Healt Survey 2002)[4]
Ohledně zneužívání drog je to složitější, neznáme zde téměř žádná přesnější čísla, ale z různých statistik, ať už policejních či nemocničních, víme, že se v zemi rok od roku zvyšuje zneužívání návykových látek. Nejvíce lidé zneužívají jako drogy různá léčiva. Sedativa, směsi prášků proti kašli, či inhalují rozpouštědla, lepidla apod. Kouření konopí také není zdaleka výjimečné, neboť je zde velmi dostupné. Největší výskyt tohoto problému je u mužů ve věku mladším 25 let. Zdrojem takto zneužívaných léků bývají obchody či lékárny v příhraničních oblastech Bhútánu. [5]
V zemi od roku 2005 platí také přísný zákaz prodeje tabáku a cigaret a také jejich požívání ve všech okresech mimo Thimpú. Příliš veliký efekt však tento zákaz nepřinesl, neboť dochází k pašování cigaret a tabáku ze sousední Indie. Pašovat tyto výrobky se může velmi vymstít. Policie má povolení přijít zkontrolovat váš dům, i kdyby měli pouze pochybnosti o tom, že v domě uchováváte více cigaret, než je povolený limit. Kontroly se můžete také dočkat v případě, když vás někdo uvidí třeba jen kouřit. Za uchovávání, pašovaní či jiné delikty týkající se tabáku a cigaret hrozí v Bhútánu až 5 let vězení. Tyto sankce bychom mohli považovat za docela drastické. Ale také musíme brát v potaz převážně buddhisticky zaměřené obyvatelstvo. V buddhistickém podání je totiž tabák tzv. TABU. [6],[7]
Za nemalý problém lze považovat také fakt, že téměř čtvrtina obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Stále existují obrovské rozdíly mezi životem ve městě a na vesnici, přičemž téměř 80 % obyvatel Bhútánu žije ve venkovských oblastech[8], kde je přístup k sociálním službám minimální. 
Ekonomický růst země je tlačen především výrobou a exportem elektrické energie do Indie.  Bhútánské řeky pramení v himálajských ledovcích ve výškách kolem pěti tisíc metrů a derou se hlubokými údolími až do nejnižších poloh ve stech metrech nad mořem. Země produkuje obrovské množství elektrické energie vzhledem ke své spotřebě. Produkce dosahuje asi 1500 megawattů elektřiny, z čehož země sama využije pouze 20% takto vyrobené elektrické energie a 80 % exportuje do Indie. Během asi deseti let Bhútánci a jejich indičtí investoři, plánují produkci až ztrojnásobit.[9]
Dalším důležitým a neopomenutelným jevem je také tzv. transformace ekonomiky zejména v oblasti zemědělství na tržně orientované farmářství. Neméně důležitý sektor služeb, který již nyní tvoří asi třetinu HDP země se stále rozvíjí a bude velmi zajímavé, zda se v budoucnu jeho podíl na HDP bude nadále pohybovat.[10]

Je tedy vidět, že i ta nejšťastnější země světa, po mnoha letech uzavření a izolace od reálného světa má své problémy, které je potřeba včas a účinně řešit. Byla by totiž velká škoda, kdyby se v případě neúspěchu Bhútán stal pouze kouskem obrovské, přelidněné Indie a jeho minulost a čistota byla navždy zapomenuta. Kde jinde na světě lidem tolik let stačilo k životu pouze štěstí.








FILIPSKÝ JAN. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pakistánu a Šrí Lanky. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny. 2003.  s. 77-110. ISBN 80-7106-647-8.

[1] WAYNE, Michael. Bhutan: The Happiest Country in the World. [online] Low density lifestyle. 14.7.2009. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.lowdensitylifestyle.com/bhutan-the-happiest-country-in-the-world/

[2] ČTK. Konec království štěstí. Lidé v něm přestali být šťastní [online]. Týden.cz. Praha, 29.6.2013. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/konec-kralovstvi-stesti-lide-v-nem-prestali-byt-stastni_275035.html#.UnJpTfmBFqN

[3] Bhutan news service. Trashigang tops in alcohol-related diseases [online]. Bhutan news service.  Kathmandu, 2.4.2012. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.bhutannewsservice.com/main-news/trashigang-tops-in-alcohol-related-diseases/

[4,5,6] DR. CHENCHO DORJI. Achieving Gross National Happiness Through Community-based Mental. Health Services in Bhutan. [online] The Heidelberg Document Repository. Heidelberg. 2003 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://archiv.ub.uni-heidelberg.de/savifadok/1358/1/GNH_Mental_Health_Services.pdf

[7] Bhutan news service. Bhutan goes strict to ban tobacco [online]. Bhutan news service.  Kathmandu. 12.1.2011. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.bhutannewsservice.com/main-news/bhutan-goes-strict-to-ban-tobacco/

[8] Adventure Planet Travels. People and Lifestyle [online]. Adventure Planet Travels, Truely a paradise for wanderlust.  Kawajangsar,Thimpu. 2011. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.bhutanesia.com/index.php?option=com_content&view=article&id=349&Itemid=189

[9] THOMA, MICHAL. Bhútán: Jak se žije v zemi štěstí?. [online]. Michal Thoma. Praha.  27.12.2011. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://michal.thoma.cz/cs/m/bhutan-jak-se-zije-v-zemi-stesti

[10] Česká agentura na podporu obchodu - CzechTrade: Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověd dalšího vývoje. [online]. BusinessInfo.cz. Praha. 2.10.2013. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bhutan-ekonomicka-charakteristika-zeme-18835.html#sec1

čtvrtek 7. listopadu 2013

MEZINÁRODNÍ VZTAHY BHÚTÁNU SE ZBYTKEM SVĚTA

Bhútán vstoupil do OSN[1] již r. 1971, avšak dosud nenavázal žádné diplomatické vztahy se zemí, která je stálým členem Rady bezpečnosti OSN (Čínská lidová republika, Francie, Rusko, USA, Velká Británie). R. 2011 se Bhútánu podařilo prosadit Rezoluci OSN o štěstí, která se tak stala součástí plánu na zlepšení podmínek a rozvoje zemí světa.
Pro Bhútán je štěstí nejdůležitějším ukazatelem rozvoje a je pro ně důležitější než vysoký hrubý domácí produkt (Velké národní štěstí – Gross National Happiness)[2].

VZTAHY MEZI BHÚTÁNEM A INDIÍ

Politické události kolem Bhútánu, zvláště v Rusku, přiměly Velkou Británii k navázání obchodu mezi Indií a Bhútánem, obchod vzkvétal zejména, když byl r. 1907 zvolen prvním bhútánským králem Ugyen Wangchunk, který podporoval jak obchod, tak také celkový rozvoj ekonomiky státu. [3]Roku 1910 byla mezi Bhútánem a Indií, tehdy ještě britskou kolonií, podepsaná smlouva, která zajišťovala, že Británie bude mít možnost kontrolovat zahraniční politiku Bhútánu. Později, roku 1949, podepsal Bhútán s již nezávislou Indií další smlouvu. Ta Indii povolovala kontrolu nad zahraniční politikou Bhútánu, avšak v ní byla také zahrnuta důležitá podmínka, která Indii zakazovala zasahovat do vnitřních záležitostí státu. Roku 1953 bylo v Bhútánu založeno Národní shromáždění (National Assembly, Tshogdu). Shromáždění mělo 151 členů. Člen mohl být vybrán králem, nebo zvolen hlavními zástupci vesnic (starosty).
Indie je pro Bhútán nejdůležitějším spojencem na poli mezinárodních vztahů. Pro Bhútán znamená Indie skvělého partnera ve vojenské a ekonomické oblasti. Na druhou stranu Bhútán je pro Indii zejména strategický partner v nárazníkovém pásmu s Čínou.
Velvyslanectví byla navzájem založena r. 1978. Tato událost umožnila oficiální diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. Indie, jako partner ve vojenské oblasti, má na území Bhútánu vojenské sídlo s názvem IMTRAT (Indický vojenský tréninkový tým), který trénuje bezpečnostní složky Bhútánu. [4] V roce 2007 také státy podepsaly velmi důležitou Smlouvu o přátelství.

VZTAHY MEZI BHÚTÁNEM A ČÍNOU

Vztahy s dalším sousedem, Čínou, nejsou na takové úrovni, jako s Indií. Zatímco Bhútán s Indií spolupracují na základě přátelství, při spolupráci s Čínou je Bhútán opatrný. Obavy o ztrátu suverenity a samostatnosti jsou zcela opodstatněné. Stačí se podívat na nedaleký Tibet, který si Čína různými ať už uznávanými či odsuzovanými kroky připojila. Jistě tedy pochopíme, proč tomu tak je.
K obchodování mezi těmito státy nedochází přímo, ale vždy přes tzv. třetí země.
 Státy mezi sebou mají také stále nevyřešený problém s hranicemi, kdy severní hranice je oboustranně neprostupná z důvodů neshod mezi oběma státy.
Čína, jako jedna ze světových velmocí, neustále nabízí svou pomoc přes různé rozvojové a dotační programy pro země jako je právě například Bhútán. I díky těmto programům se stala pro Bhútán jedním z nejvýznamnějších „dárců“. Vztahy s Čínou tedy nejsou zcela ujasněny, postupně však dochází k postupnému zlepšování vzájemných vztahů. [5]


VZTAHY MEZI BHÚTÁNEM A NEPÁLEM

Jako největší problém mezi těmito státy bychom mohli určit otázku uprchlíků.
Lhotšampové, Bhútánci nepálského původu, kteří se na území Bhútánu usazovali od 19. století, byli nuceni na počátku 90. let 20. století uprchnout na jihovýchod Nepálu, a to na základě nově přijatého zákona r. 1985, který zbavil etnické Nepálce jejich občanství a občanských práv. Nepál však tyto své nové obyvatele odmítá integrovat do své společnosti a požaduje jejich návrat do Bhútánu, který však příliš ochotně tyto osoby na svém území nepřijímá.
Někteří z těchto obyvatel byli dokonce přesídleni až do západní Evropy, Kanady a USA.
Od r. 2011 probíhají mezi Bhútánem a Nepálem debaty ohledně tohoto problému.

VZTAHY MEZI BHÚTÁNEM A JEHO OSTATNÍMI SPOJENCI

Druhým důležitým partnerem hned po Indii je Bangladéš, diplomatické vztahy s Bangladéšem byly navázány již 12. 4. 1973.[6]
Mezi další velmi cenné spojence patří státy EU, které Bhútánu pomáhají s jeho rozvojem, zejména v oblasti budování demokracie, ochrany přírody a potírání chudoby.[7]
V současné době Bhútán nemá uzavřeny žádné mezinárodní dohody s Českou republikou. I přesto bylo v prosinci 2011 podepsáno Společné komuniké o navázání diplomatických vztahů.




[1] BBC.Bhutan Profile –Timeline. [online].BBC News.17.7.2013. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-12641778.

[2] TOURIST COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).Gross National Happiness. [online].Thimphu,Bhutan. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: : http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/Gross-National-Happiness  

[3]RATNA SARKAR, INDRAJIT RAY .Trend of Bhutan´s Trade during 1907-1926: Export. [online]. Journal of Bhutan Studies: Centre for Bhutan Studies and GNH Research. 17.10. 2013. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.bhutanstudies.org.bt/category/journal-of-bhutan-studies/

[4] BUSINESSINFO.CZ.Bhútán: Zahraničně-politická orientace. [online]. 1997-2013, 2.10.2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bhutan-zahranicne-politicka-orientace-18834.html

[5] BUSINESSINFO.CZ.Bhútán: Zahraničně-politická orientace. [online]. 1997-2013, 2.10.2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bhutan-zahranicne-politicka-orientace-18834.html

[6] Royal Goverment of Bhutan. Bilateral Relations.[online].Thimphu. Ministry of Foreign Affairs. 2013.[cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.bt/foreign-policy/bilateral-relations

[7] BUSINESSINFO.CZ.Bhútán: Zahraničně-politická orientace. [online]. 1997-2013, 2.10.2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bhutan-zahranicne-politicka-orientace-18834.html


čtvrtek 31. října 2013

Bhútán

O Bhútánu se v České republice příliš nemluví. Je to zejména proto, že se tato země izolovala od okolního světa, z důvodu strachu zničení své vlastní kultury Západem.  

Kultura v Bhútánu vždy byla podobně jako v Tibetu velmi prostoupena lámaismem. Literatura během izolace byla velmi omezena zejména na náboženská a historická díla. Moderní tvorba zde zastoupena nebyla až do 60. let minulého století, kdy se země začala otevírat světu. Teprve v roce 1980 v hlavním městě Thimpú byla otevřena první veřejná knihovna v zemi.[1]

Posledních 50 let zde dochází k postupnému avšak celkovému uvolňování země z úplné izolace a k navazování diplomatických styků s ostatními zeměmi, i když v omezeném množství.

Bhútánské království je nejmenší vnitrozemský stát sousedící s Indií a Čínou. Vzniklo roku 1949, kdy získalo nezávislost na Indii. Rozloha státu je 38 394 km2, počet obyvatel je kolem 739 000 (říjen 2013[2]).  Oficiálním jazykem je Dzongkha, jimž ale nemluví ani čtvrtina všech obyvatel, měnou je ngultrum. [3]Bhútán je jediným státem na světě, který má jako oficiální náboženství Mahayanu, tedy odvětví tibetského buddhismu.[4]

Bhútánci jsou velmi pyšní na svou kulturu a kulturní památky, stejně tak jako přírodu, ve které žijí a za každou cenu se ji snaží chránit, což je hlavní důvod, proč se Bhútánské království tak dlouho izolovalo od ostatních zemí. V současné době je přibližně 72% celkové rozlohy Bhútánu zalesněno, nachází se zde 10 národních parků a rezervací, např. Jigme Singye Wangchuck National Park, TrumshingLa National Park nebo Philsoo Wildlife Sanctury[5]. Ochrana přírody je pro Bhútánce jednou z nejvýznamnějších priorit.  Nalezneme zde také spoustu ohrožených zvířat, např. sněžné leopardy, bengálské tygry či červené pandy.

Mezi státní symboly patří vlajka, na které je vyobrazen drak (Svou zemi Bhútánci neformálně nazývají Druk-jul, "Země hřmícího draka".[6]). Na státním znaku je opět vyobrazen drak. Národními zvířaty jsou havran a takin, tedy savec patřící mezi podčeleď koz a ovcí (můžeme jej nalézt například v ZOO Brno). Národní květinou je mák modrokvětý (Meconopsis Grandis) a stromem cypřiš. Národním sportem se stala r. 1971 lukostřelba[7].



Bhútán je známý především díky své rozvojové politice, se kterou přišel čtvrtý bhútánský král Jigme Singye Wangchuck v roce 1972 a nazval ji velké národní štěstí (Gross National Happiness – GNH)[9]. V této politice je štěstí všech obyvatel důležitější než vysoký hrubý domácí produkt[10].




[1] KRÁSA, MILOSLAV a kolektiv. Nepál, Bhútán. 1. vyd. Praha: ČTK - Pressfoto, 1984, s. 166-167.

[2] NSB. National Statistics Bureau: Towards Supporting Evidence-based Decision Making. [online]. National Statistics Bureau. Thimphu. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.nsb.gov.bt/main/main.php#&slider1=1

[3] ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU - CZECHTRADE. Bhútán: Základní informace o teritoriu. [online]. BUSINESSINFO.CZ.Praha. 2.10.2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bhutan-zakladni-informace-o-teritoriu-18832.html

[4] BHUTAN: THE HIMALAYA KINGDOM. Buddhism, National Symbols. [online]. Kingdom of Bhutan.  Thimphu. 1997-2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.kingdomofbhutan.com/kingdom/kingdom_2_.html
                   
[5] TOURISM COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).Environment. [online].Tourism Council of Bhutan. Thimphu. 2013. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/environment

[6] ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU - CZECHTRADE. Bhútán: Základní informace o teritoriu. [online]. BUSINESSINFO.CZ. Praha.  2.10.2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bhutan-zakladni-informace-o-teritoriu-18832.html

[7] TOURISM COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).National Sport. [online]. Tourism Council of Bhutan. Thimphu. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/national-sport

[8] TOURISM COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).National Emblem. [online]. Tourism Council of Bhutan.  Thimphu. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/national-emblem

[9] TOURISM COUNCIL OF BHUTAN (OFFICIAL WEBSITE).Gross National Happiness. [online]. Tourism Council of Bhutan.  Thimphu. 2013.[cit. 2013-10-23]. Dostupné z: : http://www.tourism.gov.bt/about-bhutan/Gross-National-Happiness  

[10] THOMA, MICHAL. Bhútán: Jak se žije v zemi štěstí?. [online]. Michal Thoma. Praha.  27.12.2011 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://michal.thoma.cz/cs/m/bhutan-jak-se-zije-v-zemi-stesti

úterý 24. září 2013


Základní informace o Bhútánu:



https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2RKhFxAVOPkicVji4vV90n1S9PRe66-hLAfJXMBmvuDqPqce-IrF2NXVKR83bQKSDqs536TxGXjcOJd3uX2trTKVI8lkOUBBgwlucHg87os1Oh6wKSNQmqKwdDQC4BS34QOXcn0I5g4G0/s1600/Bhutan.jpg


Oficiální název státu:


Bhútánské království

Svou zemi Bhútánci neformálně nazývají svou zemi Druk-jul, "Země hřmícího draka".





http://travel.state.gov/_res/images/countries/maps/large/bhutan.gif
http://travel.state.gov/_res/images/countries/maps/large/bhutan.gif




Celková rozloha 


činí 38 394 km², stát je vnitrozemský.



Hlavní město se nazývá Thimphú.










http://wanderlustandlipstick.com/wp-content/uploads/2008/05/bhutan_girls.jpg


Počet obyvatel 


je dle záznamů z roku 2011 asi 


738 267 obyvatel.


Hustota zalidnění je přibližně 

18,2 ob/km2







Národnostní složení:


Bhútové – 50 %
Etničtí Nepálci – 35 %
Domorodé a migrující kmeny – 15 %




Náboženství:


Tibetský buddhismus: 75%
Hinduismus: 22 %
Islám a další: 3 %







Oficiální jazyk se nazývá Dzongkha, mluví jím však méně než čtvrtina obyvatel.

Další používané jazyky:
Sharchhopka – 28 %,
Lhotshamkha 22 %,
ostatní 26 %




Platit v této zemi je možno oficiální měnou Ngultrum (BTN) nebo také indickými rupiemi.

Směnný kurz:   55,7 BTN = 1 USD   (k datu 29. sprna 2012)


(https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/bhutan/index.html)